Máme nového lékaře

MUDr. Pavel Kroutil 

Na úvod bychom Tě rádi čtenářům představili, odkud pocházíš?  Jaké máš profesní zkušenosti?

Pocházím z učitelské rodiny, odkud jsem měl veškeré předpoklady stát se učitelem. Vystudoval jsem však střední zdravotnickou školu ve Znojmě. Po studiích medicíny jsem nastoupil jako anesteziolog do IKEMU v Praze. Krátce jsem působil také ve Všeobecné fakultní nemocnici. Poté jsem z Prahy odešel do Prachatic, kde jsem na ARO pracoval více než 15 let. V roce 2018 jsem se stal zástupcem primáře. Chtěl jsem se odborně dále posouvat a v roce 2022 jsem začal pomáhat v prachatickém lůžkovém hospici a částečně také jako anesteziolog a algeziolog na ARO ve Strakonicích. Od roku 2024 působím jako anesteziolog, algeziolog a paliatr v Nemocnici Jindřichův Hradec a také v hospici sv. Kleofáše. Jeden den v týdnu pracuji jako algeziolog v privátní ambulanci v Českých Budějovicích. Ve volném čase se rád věnuji rodině, své manželce, dětem a rodinnému domu. Nyní již okrajově, ale dříve jsem se věnoval závodní aktivitě v cyklistice. Závodil jsem také v plavání a triatlonu. Mám velice rád historii. Rád si čtu, mám rád všeobecný přehled.

Proč ses rozhodl pro práci v hospici?

Chtěl bych se věnovat především lidem a posouvat se v komunikaci s nimi. Považuji za důležité reflektovat lidské potřeby a být k nim blíže.  A jistým směrem obohacovat i sám sebe. Chtěl bych pomáhat s bolestmi, rád bych se posunul i v intervenční léčbě bolesti směrem k metodám, které jsou cílené, přesné a mají léčebný efekt. A rád bych si uchoval i svoji původní odbornost.

A proč právě Hospicová péče sv. Kleofáše?

Protože má známé, dobré a rostoucí renomé. Je systematický, uvěřitelný a opravdový. Za Kleofášem stojí určitá výkonnost. Určitě je to skupina zajímavých lidí, kteří se netají zájmem o člověka.

Co to znamená být lékařem v hospici?

Obnáší to určité předpoklady a také požadavky. Dobrým lékařem v mobilním hospici může být ten, kdo je také dobrým klinikem ve svém vlastním oboru. Podle mého názoru se původní obor nikdy nezapře. To se v jednání paliatra vždy promítne. Musí to být i dobrý lékař ve smyslu svého poslání – to znamená, že má dobrou komunikaci s lidmi, zajímají ho a baví.  Musí tam být i ta oběť, že sebe dává. Tato práce nejde dělat jenom pro peníze, důležitá je třeba zpětná vazba v týmu a to, že je dobře chápan také společností.

V čem vidíš důležitost dobré spolupráce mezi lékaři a zdravotními sestrami?

Tým v hospici je na propojení se středním personálem přímo založený. Naplňovat správně bio – psycho – sociální a spirituální potřeby člověka je nezbytné. Pochopil jsem, že zdravotní sestry nejsou nijak odtrženy od práce lékaře.

Přemýšlíš o své vlastní smrti?

Jsem člověk religiózně založený, jsem praktikující římský katolík, čili mi toto téma není cizí. I moje první setkávání se smrtí na střední škole byly silné. Jsem vděčný, že jsem k tomu mohl připojit i ten spirituální rozměr. Další rozměr ve vnímání tohoto tématu mi přinesla ztráta prvorozené dcery. Ten je jedinečný a nelze naučit. Opět mě to přimělo o tom šířeji přemýšlet. A čím dál více smrt nevnímám negativně. Domnívám se, že je nedílnou součástí života a je třeba jí věnovat pozornost. Je také třeba odbourat předsudky, mýty a tabu a dívat se na smrt reálně. Jedinou cestou je, dle mého názoru, opravdu hmatatelná osobní zkušenost.

Je dobrý život cestou k dobré smrti?

Nepochybně ano. Poznání dobré smrti je pomůckou k tomu, jak žít dobrý život. Klíčová otázka je, jak dobře žít? Co to je? Pro mě osobně to znamená, být blízko svým vlastním potřebám a potřebám druhých a reflektovat je. Druhým slovem je respekt. Nejen těch druhých, ale i sebe sama. Lidské hodnoty mohou být značně proměnlivé, to se nedá nalinkovat. Někdo má třeba rád ty materiální věci a někdo by se zase rozdal pro druhé. Myslím si, že hodně zaleží na poznání, na zastavení a podívat se na sebe odjinud – co jsi udělal? Kdo vlastně jsi? To občas dělám.

Jaké hodnoty jsou pro Tebe klíčové?

Důvěra, respekt, sebepoznání a především láska ve všech rozměrech.

Co je na dnešní době podle Tebe těžké?

V současné době je kladen opravdu silný důraz na lidskou individualitu a je na člověka vyvíjen silný tlak.

Jak relaxuješ?

Aktivním odpočinkem. Pro mě je dokonalou relaxací, když dorazím domů a tam jsou tři krásné děti a manželka. Mám devítiletou Sáru, pětiletého Pavlíka a sedmiměsíčního Matyáška.